TEORIE A PRAXE HOSPODAŘSKÉ POLITIKY
Němcová, I., Žák, M.: Hospodářská politika. Praha, Grada Publishing 1997, 232 str
Po několika letech se objevuje na našem knižním trhu opět jedna původní práce na jinak ne zrovna příliš frekventované téma hospodářské politiky. Po obsahové stránce je tato kniha - učebnice především poměrně rozsáhlým přehledem otázek, kterými se zabývá hospodářská politika jako samostatná vědní disciplína, včetně praktických problémů souvisejících s aktuálními otázkami procesu transformace konkrétně české ekonomiky. Zejména v těchto částech se autoři svým pojetím již přibližují k nově se formující teorii transformace, "mapující" a hodnotící procesy, které se systematicky projevují - zejména od počátku 90. let - i v ostatních zemích střední a východní Evropy. V této krátké, spíše informativní recenzi bych chtěl čtenářům alespoň stručně přiblížit obsah knihy, resp. jejích sedmi kapitol a zároveň upozornit i na zajímavé přístupy autorů k některým otázkám.
V první kapitole nazvané Teoretické a praktické základy hospodářské politiky autoři především shrnuji různé definice, teoretické zdroje, resp. nabízejí obecné vymezení hospodářské politiky jako "přistup státu (vlády) k ekonomice své země" (str. 9). V této souvislosti se přidržuji "klasického" rozděleni obvyklých přístupů státu na dvě základní skupiny: liberální a intervencionistické. Zároveň zde poukazuji i na její různé, historicky podmíněné a existující formy s tím, že dnes v různých částech světa se v praxi používá a různě kombinuje řada prvků z obou základních přístupů, a to v závislosti na specifických vývojových podmínkách jednotlivých zemí. Následující, stejně stručný nástin vývoje praktické hospodářské politiky ve vybraných zemích (Velká Británie, USA, Francie,
Švédsko, SRN, Japonsko a bývalé Československo) je příkladem.
Charakter přístupu státu k ekonomice své země lze charakterizovat podle různých kritérií, z různých hledisek. S vědomím toho proto autoři člení hospodářskou politiku na makroekonomickou a mikroekonomickou. Makroekonomická hospodářská politika, kterou autoři definují jako hospodářskou politiku vlády v oblasti zabezpečováni základních ekonomických cílů vyjádřených standardně známým tzv. "magickým trojúhelníkem", také tvoří obsah druhé kapitoly knihy. Různě (nabídkově či poptávkově) orientovanou makroekonomickou politiku charakterizuji řadou typických opatřeni, resp. dílčích politik (důchodová, fiskální, monetární) včetně aktuálního tzv. "mixu" monetární a fiskální politiky a jeho specifických faktorů, které představují různé časové aspekty a očekáváni.
Ve třetí kapitole nazvané Hospodářská politika v otevřené ekonomice autoři diskutuji problematiku vnitřní a vnější rovnováhy včetně různých mechanismů jejího dosahováni v různých typech makroekonomické hospodářské politiky. Pro dosaženi souladu vnitřní a vnější rovnováhy je, podle názoru autorů, rozhodující, zda cíle kladené před hospodářskou politiku jsou tzv. podpůrné nebo konfliktní. Samostatný cíl hospodářské politiky v otevřené ekonomice pak tvoři vnější rovnováha, a to jako podstatná součást vnější hospodářské politiky. K jejímu vytvářeni se zde nabízí i celá řada nástrojů a pro její posouzeni pak konkrétně platební bilance, zahrnující běžný a kapitálový
účet, jakož i změna devizových rezerv. V důsledku postupující internacionalizace a globalizace ekonomických procesů nabývají na významu jednak mezinárodní instituce, jimž věnuji autoři samostatný výklad, jednak i různé formy ekonomické integrace, které jsou zde též podrobněji charakterizovány. Závěr kapitoly tvoři popis dosavadních výsledků snah o začleněni České republiky do Evropské unie.
Hospodářská politika - její cíle, nástroje a nositelé tvoří obsah čtvrté kapitoly recenzované knihy. Autoři se zde nejprve vypořádávají s "politickými" aspekty obsahu pojmu hospodářská politika, resp. s existenci různorodých cílů (individuálních i společenských) a zejména s nutnosti nalezení určitého společenského konsensu, který má svůj základ (vyjednávání), ale i náklady (externí a tzv. náklady souhlasu). Dále jsou charakterizovány cíle, nositelé (subjekty) a zejména nástroje hospodářské politiky v členění podle různých kritérií, ale vždy ve vztahu k jejím určitým cílům. Závěr kapitoly tvoří diskuse pojeti hospodářskopolitických rozhodnuti a významu a úlohy informací v rozhodovacích procesech. Autoři zde mj. zmiňují i systém národních účtů, základy makroekonomické analýzy a prognózy, ale i další zdroje informaci a "informačního" ovlivňování hospodářské politiky.
Pátá kapitola Teorie hospodářské politiky seznamuje čtenáře podrobněji se základními teoretickými přístupy k formulování praktické hospodářské politiky, která má v zásadě dvojí obecně přijímanou podobu : systémotvornou, vytvářející rámcové (legislativní) podmínky pro fungováni ekonomiky a intervencionistickou či regulativní (regulační opatření, zásahy státu). Autoři na této nejvyšší rozlišovací rovině tento výčet doplňují ještě i o strategickou roli vlády, která spočívá ve formulováni zejména střednědobých a dlouhodobých cílů hospodářské politiky. Dále pak diskutují pojem ekonomické efektivnosti v pojeti různých autorů (Pareto, Marshall) a navazující praktické možnosti a formy hospodářské politiky, ale i různé faktory oslabující tržní alokaci na jedné a vládni intervenci na druhé straně, resp. tzv. vládní selhání. Zároveň popisují "novou" teoretickou a hospodářsko politickou doktrínu - teorii veřejné volby, jakož
i úlohu tzv. organizovaných i neorganizovaných zájmových skupin, lobby při ovlivňování hospodářské politiky včetně soukromých neziskových organizaci.
Následujici, šestá kapitola nazvaná Hospodářská politika doplňující makroekonomickou hospodářskou politiku je poměrné členitá, protože jednotlivé subkapitoly představuji rozmanité oblasti, ve kterých hospodářská politika tradičně působí. Je to především strukturální politika jako hospodářská politika zaměřená na zásahy do jakékoli struktury ekonomik včetně zásahů do struktury průmyslu (průmyslová politika). Dále pak autoři charakterizují politiku rozdělování a důchodovou politiku a popisuji rovněž vzájemné vazby mezi hospodářskou a sociální politikou. Takto stejně nazvaná subkapitola pojednává právě o tzv. "interface" čili o aktivním rozhraní mezi těmito samostatnými disciplinami (politikami), ale nepodává ucelený výklad sociální politiky. Samostatně zde autoři rovněž uvádějí charakteristiky tzv. veřejného sektoru, který se v současnosti ve většině zemi omezuje privatizací, a politiky ochrany hospodářské soutěže včetně její historie a legislativy.
V závěrečné, sedmé kapitole s všeobecným názvem Koordinace ekonomiky autoři pojednávají nejen o obecných otázkách a systémech koordinace ekonomiky (zvykový, tržní a příkazový), ale zejména o "praktické", hospodářskopolitické transformaci naši ekonomiky z modelu centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Její objektivní (celkové) hodnoceni pak nabízejí ve třech rovinách. Tou první je vývoj základních makroekonomických
agregátů, který umožňuje charakterizovat hospodářské výsledky dosavadního procesu ekonomické transformace. Druhou rovinou je snaha o zevšeobecnění základních transformačních kroků, resp. snaha o jakési "ponaučení" z radikální reformy. Třetí rovinou pak je autory požadovaná diskuse o dílčích úspěších i prohrách, o neočekávaném či naopak předvídaném vývoji toho či onoho ukazatele, o chybách a přehmatech. Jinými slovy řečeno - a o
to více právě v souvislosti s hlavním tématem recenzované knihy - by mělo jit v demokratické společnosti o nezbytné a inspirující diskuse o míře úspěšnosti jednotlivých jak makroekonomických, tak i mikroekonomických hospodářských politik.
Učebnicový text recenzované knihy, která je skutečně obsáhlým přehledem teoretických i praktických problémů aktuálního tématu hospodářské politiky, je navíc zvýrazněn i formální úpravou jednotlivých kapitol. Jejich text je v závěru vždy doplněn přehledným shrnutím hlavních tezi, dále pak dokonce i výběrem klíčových
slov z textu každé kapitoly, ale zejména seznamem použité literatury ke každému tématu, resp. i subtématu jako v případě nejrozsáhlejší šesté kapitoly. Tímto má kniha naději stát se vyhledávaným zdrojem poučeni a informací o
teoretických i praktických otázkách a souvislostech hospodářské politiky nejen pro studenty, resp. zájemce o tento předmět, ale nepochybně rovněž i pro širší odbornou veřejnost.
Autor recenze: Petr Soukup, Ministerstvo průmyslu a obchodu CR, Praha
Doslovně citováno z publikace POLITICKÁ EKONOMIE, 1, 1998